Na plátna kin se vrátila klasika akčního žánru a pravděpodobně nejlepší film Jamese Camerona Terminator 2 převedený do 3D podoby. Znovu se tedy můžeme nechat unést triky z roku 1991, které ani po čtvrt století nezestárly.

Podobně jako v prvním díle z roku 1984, Skynet posílá do minulosti kyborga, aby zabránil nástupu vůdce povstalců Johna Connora. Zatímco jeho předchůdce selhal a nepodařilo se mu zabít Sarah Connor (Linda Hamilton) dříve, než se John narodil, v tomto případě má vylepšená verze kyborgu T-1000 (Robert Patrick) zabít mladého Johna Connora (Edward Furlong). Jeho matka sice návštěvu z budoucnosti přežila, ale nikdo její verzi událostí neuvěřil, a proto skončila na psychiatrii.

O Johna se tak starají pěstouni, se kterými má napjatý vztah. A i tentokrát se lidským povstalcům podaří poslat do minulosti ochránce, v tomto případě přeprogramovaného kyborga T-800 (Arnold Schwarzenegger), aby Johna ochránil.

Karty jsou tedy rozdány podobně jako v předchozím díle, ale tentokrát s nimi Cameron hraje zcela jinou hru. Podstatně štědřejší rozpočet mu umožnil realizovat naprosto úžasné trikové scény (tekutý kov!), za něž by se ani dnes filmaři nemuseli stydět. Dechberoucí triky však nejsou jedinou položkou, která je oproti prvnímu dílu podstatně vylepšená. Dvojka je i více výpravnější.

Terminator 2 však má i propracovanější psychologii postav. Sarah Connor musí prokázat vůli, aby se dostala z blázince a následně navázat na svůj vztah k synovi. V tomto ohledu má tak má blíže k silným hrdinkám, typickým pro jiné Cameronovy filmy (například Ellen Ripley). Koneckonců i postava Terminátora T-800 si projde určitým vývojem (byť limitovaným Schwarzeneggerovým prkenným herectvím), a dramatická část filmu tak rezonuje silněji než v prvním díle. Větší důraz na drama je zvlášť patrné při zhlédnutí nějaké alternativní verze filmu obsahující vystříhané scény.

Tento film si však nezískal tolik obdivovatelů jen kvůli dramatickým scénám, ale hlavně kvůli akci. A i zde platí, že ztvárnění akčních scén stále může hrát příklad i pro dnešní filmaře. Arnold letící na motorce je dnes už ikonický obrázek, film však obsahuje další kultovní scény (např. vrtulník vs policejní auto). Co jej však odlišuje od jiných akčních filmů je následek slibu, který musel T-800 dát Johnu Connorovi. Schwarzeneggerova postava tak projde určitou „humanizací“ a nezanechává za sebou hromadu mrtvol. Mimochodem, John Connor se k T-800 rychle upne, protože v něm vidí náhradu za otce, kterého nikdy nepoznal.

Z technického hlediska je tedy film dokonalý, drobnou (ale nikoli zásadní) vadou na kráse 3D verze. Přece jen je poznat, že převedení do trojrozměrného formátu proběhlo dodatečně z 2D verze a obraz tak působí poněkud ploše. To však není výtka, která by měla odradit od návštěvy kina. Naopak, i pro dnešní teenagery film stojí za vidění.

Cameron tak na začátku devadesátých let opět prokázal, že je nesmírně zručný vizionář a natočil film, který obstál ve zkoušce časem. Otázka je, jestli se mu povede na sebe téměř třiceti letech navázat v připravované šestce. Svým následovníkům ale i sobě totiž položil laťku příliš vysoko a terminátoří sáze by tak možná více prospělo už ji dále nijak nenastavovat.